Vesnice se nachází v severní části obce, hraničí s Ratiboří. Vznikla na přelomu 12. a 13. století a je typickou zemědělskou vesnicí. K zdejším zajímavostem patří kostel, opravený „klášter sv. Valentýna“ – nyní Kulturní dům německé menšiny, kříž – památník obyvatelům obce padlým během válek postavený v roce 1871 a opravený v roce 2003, sýpka v Pomnikowé ulici, historická kovárna rodiny Sochových. Vesnice je proslulá zejména velikonočním koňským průvodem, který končí závody a bohoslužbou v místním kostele.

Vesnice se nachází v západní části obce. První zmínka pochází z roku 1377. Najdeme zde farní kostel sv. Hedviky z roku 1876 a několik dochovaných špejcharů z 18. a 19. století. V Bolesławi se nachází hraniční přechod s Českou republikou. Je tu také vodní mlýn z 16. století, který prošel rekonstrukcí. Budova mlýna z roku 1819 je vhodným místem pro rodinné oslavy a je plná památek z dob minulých.

Vesnice leží na levém břehu Odry v místě, kde řeka začíná svůj polský tok. Dějiny této pohraniční osady sahají až do 14. století. Existovala zde knížecí tvrz bránící cestu do českých zemí. V roce 1862 byl vystavěn současný zámek, ve kterém je nyní provozován hotel a restaurace. V blízkosti Chałupek a Zabełkowa tvoří řeka Odra malebné a unikátní meandry. Mrtvé říční rameno vzniklé v důsledku přírodních procesů představuje příznivé podmínky pro vznik nových sídlišť rostlin a živočichů. Přirozeně se zde rozrůstá ohrožený topol černý a hnízdí zde kulík říční, pisík obecný, ledňáček a břehule. Břehy jsou porostlé lužními lesy. Hraniční meandry Odry byly zapsány do seznamu chráněných oblastí NATURA 2000. V Chałupkách se nachází silniční a železniční polsko-český hraniční přechod.

Správní centrum obce Krzyżanowice. Počátky vesnice sahají do 13. století. Nachází se tu zámek Lichnovských, nyní tzv. Růžový zámek – pečovatelský dům, který vlastní a provozují sestry františkánky. V době panování Lichnovských zde pobýval např. Ludwig van Beethoven či Franz Liszt. Pozornost upoutá rovněž brána postavená v roce 1853 ve stylu anglické neogotiky. Za návštěvu stojí také zámecký park s unikátní flórou pamatující dobu bývalých majitelů a farní kostel sv. Anny. V Krzyżanowicích si přijdou na své i milovníci rybaření, na území obce se totiž nalézají rybníky vzniklé z bývalých štěrkoven.

Nowa Wioska je nejmenší vesnicí spadající administrativně pod obec Krzyżanowice. Vznikla ve 14. století. V její zástavbě převládají malé rodinné statky. Díky moravským vlivům hovoří zdejší obyvatelstvo zajímavou směsí slezského dialektu a moravského nářečí. K vesnici vede krásná lipová alej.

Owsiszcze leží v malebném údolí obklopeném kopci nedaleko hranice s Českem. Vesnice vznikla pravděpodobně ve 14. století. V roce 1923 zde byl postaven kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Na památku obětem první světové války nechali zdejší obyvatelé vybudovat památník se seznamem všech padlých. V posledních letech zde probíhal archeologický výzkum. Podnětem k němu bylo nalezení pěstního klínu, který byl vyroben rukou člověka starší doby kamenné. Toto nářadí z křemene používali naši předkové před 250–200 tisíci lety. Ve vesnici se nachází bývalý hraniční přechod do české Píště.

Roszków je malá zemědělská vesnice ležící jižně od Krzyżanowic. První zmínka pochází již z roku 1264. Důlní dílo roszkowské štěrkovny stále odhaluje zajímavé historické „poklady“, mj. zde byly nalezeny kmeny černých dubů s obvodem 600–700 cm a také pozůstatky fosilních živočichů, mj. mamutů, kteří na zdejším území žili a před 10 tisíci lety vymřeli. Obyvatelé Roszkowa tvoří velmi integrální lokální společnost.

Rudyszwałd vznikl na přelomu 13. a 14. století a původně byl zapsán jako Rudolfův les. Na hranici Rudyszwałdu a Zabełkowa se dochoval pískovcový smírčí kříž ze 14. – 16. Století. Kostel sv. Trojice pochází z roku 1935. V Rudyszwałdu existují dva hraniční přechody do Česka – do Šilheřovic a do Hatě.

Tworków je proslulý zajímavou minulostí, kterou spoluutvářely významné osobnosti jako např. duchovní dr. Augustin Weltzel, bl. Emil Szramek, Józef Gregor či spisovatel Ludwik Bielaczek. První zmínky o vesnici pocházejí z roku 1350, ačkoliv její počátky sahají pravděpodobně do roku 1258. Ve 14. století zde byl vybudován kostel sv. Petra a Pavla, který prošel přestavbami v 18. a 19. století. Během oprav na konci 20. století byly v kostele nalezeny krypty s více než 300 let starými sarkofágy rodiny Reiswitzů. Farní kostel ve Tworkowě patří mezi nejvýznamnější barokní památky Ratibořska. Nalezneme v něm jedinečnou sbírku více než desíti zdobených rakví a šatů. Ze 14. století pochází rovněž nejstarší část původního gotického hradu, který byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. V lednu 1931 střecha tworkowského zámku shořela a další zkázu přinesla druhá světová válka. Dnes má podobu malebné zříceniny, která prošla v roce 2020 revitalizací. Do prostoru věže byla instalována 21 m vysoká vyhlídková plošina a areál byl zabezpečen tak, aby nepředstavoval nebezpečí pro návštěvníky.

Zabełków se nachází v jižní části obce a vznikl ve 14. století. V roce 1937 zde byl postaven kostel sv. Hedviky. Z minulých dob se dochovaly pouze dva neogotické kříže z let 1866 a 1897 na místním hřbitově a památník padlým za první světové války z roku 1919. V blízkosti Zabełkowa a Chałupek tvoří řeka Odra malebné a unikátní meandry. Mrtvé říční rameno vzniklé v důsledku přírodních procesů představuje příznivé podmínky pro vznik nových sídlišť rostlin a živočichů. Přirozeně se zde rozrůstá ohrožený topol černý a hnízdí zde kulík říční, pisík obecný, ledňáček a břehule. Břehy jsou porostlé lužními lesy. Hraniční meandry Odry byly zapsány do seznamu chráněných oblastí NATURA 2000. Meandry lze pozorovat ze zdejší 27 metrů vysoké rozhledny.

Obec Hať leží v severovýchodní části okresu Opava na úpatí Hlučínské pahorkatiny. Východní a severní hranice obce je současně státní hranicí s Polskem. První zmínka o obci pochází z roku 1250. K nejvýznamnějším památkám patří barokní kostel sv. Matouše z roku 1731, který v roce 1894 prošel přestavbou. V obci najdeme rovněž mohutný kříž z bílého mramoru, který je připomínkou 76 haťských a 27 darkovických mužů padlých za první světové války.

Píšť se nachází v údolí, které na severu sahá ke státní hranici, a na jihu k zalesněné oblasti. Tato obec patří k nejstarším na Opavsku. První písemná zmínka pochází z roku 1228. V roce 1743 byl na základech původního kostela postaven nový chrám zasvěcený sv. Vavřinci, ve kterém se dochovaly barokní plastiky svatých Petra a Pavla a obraz Černé Madony čenstochovské korunovaný papežem Janem Pavlem II. Kostel spolu s křížovou cestou je poutním místem. V obci se nachází koupaliště, minigolfové hřiště a sportovně-rekreační areál.

Šilheřovice leží ve východní části Hlučínské pahorkatiny u hranice s Polskem. Vesnice vznikla kolem poloviny 13. století a byla obklopená hustými lesy. V roce 1713 zde byl postaven římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nachází se tu rovněž zámek, jehož původními majiteli byli Rothschildovi. Zámek byl vybudován v letech 1787–1815 uprostřed anglického parku o rozloze 98 ha. V rozsáhlém zámeckém parku dnes funguje 18jamkové golfové hřiště. Najdeme zde také dvě přírodní rezervace: Černý les I a Černý les II. Šilheřovice navíc disponují ubytovacím zařízením a restauracemi.

Město Bohumín leží v průmyslové oblasti moravskoslezského kraje severovýchodně od Ostravy u hranice s Polskem poblíž soutoku řek Odry a Olše. Tato poloha zajišťuje městu strategickou pozici v oblasti mezinárodní dopravy a průmyslu a dělá z něj také zajímavý turistický cíl. Největší atrakci pro návštěvníky představuje kouzelná přírodní památka – osm kilometrů dlouhé meandry řeky Odry, dále také výjimečný sportovně-rekreační areál s bazénem, adventure golfem, dětským hřištěm a bludištěm.